Nesnáším vstávání a ještě k tomu, když vím, že je pondělí, takže začátek školy. Je 6:30 a budík řve jako pominutej. Zaklapla jsem ho tak, že jsem ho málem srazila z nočního stolku.
Vstávám, ale vůbec se mi nechce z postele ven... znáte to ne ? Když jsem se konečně oblíkla a vyšla ven z pokoje, uviděla jsem tátu jak buší a řve na dveře.. ,, Patricku!! Ostatní by se taky chtěli osprchovat !! "
To je celej brácha. Sešla jsem dolů do kuchyně... mamča na nás volala aby jsme šli ke snídani. Posadila jsem se ke stolu se slovy: ,, Dobré ráno". Patrick už byl taky hotov tak se kě mě přidal...
Těšila jsem se na prýma jídlo, ale místo toho nám máma na stůl hodila nějaký spálený něco...a rychle utíkala do koupelny. Po cestě málem srazila tátu. Ten se otočil a utíkal za ní.
,, Není ti nic, lásko?" : Ptal se táta. Máma na něj přes dveře mluvila a říkala, že je to už v pořádku.
Už jsem tomu nevěnovala pozornost, no ani jsem nemohla protože brácha do mě zase valil ty svoje stupidní žvásty o tom jak si užije dnešní rande, co ho čeká po škole.
Už jsem tomu nevěnovala pozornost, no ani jsem nemohla protože brácha do mě zase valil ty svoje stupidní žvásty o tom jak si užije dnešní rande, co ho čeká po škole.
Jeho nezadržitelné pindání stopnul táta :,, Přijel vám autobus školáci." Oba jsme se zvedli a vyrazili k autobusu, škola volá...Taková hrůzaaaaa!
Čas utíkal celkem rychle, než jsem se nadála bylo 13:00 a to už mě autobusák vysazoval u nás před domem. ,, Konečně zase doma": pomyslela jsem si.
Všimla jsem si, že máma je doma. To nebývá zvykem, jindy je vždy v práci....
Brácha mě naštěstí neotravuje, šel na to svoje užasný rande... Já jsem se chvíli dívala na televizi, neměla jsem co dělat. Markéta se musela učit a bez ní je nuda, za chvíli mě položilo spaní, byla jsem děsně unavená.
Vzbudila jsem se na večer a moje tělo mě skoro ani neposlouchalo, taková ztuhlá...
Zazvonil telefon ! Když jsem ho zvedla začala mluvit nějaká holka : ,, Ahoj, je doma Patrick ? " , ,, Ne není" : odpověděla jsem
,, A nevíš kdy příjde?": položila další otázku. ,, No má nějaký rande, tak asi pozdě": vyhrklo ze mě.
,, Cože?": zakřičela do telefonu a položila ho. Došlo mi že jsem měla radši držet jazyk za zuby... Ale už se to stalo a Patrick si to zaslouží.
,, A nevíš kdy příjde?": položila další otázku. ,, No má nějaký rande, tak asi pozdě": vyhrklo ze mě.
,, Cože?": zakřičela do telefonu a položila ho. Došlo mi že jsem měla radši držet jazyk za zuby... Ale už se to stalo a Patrick si to zaslouží.
Šla jsem se napít a viděla mámu a tátu jak mluví zřejmě o něčem důležitém, podle výrazu v obou tvářích.
Připlížila jsem se ke dveřím a doufala, že něco zaslechnu...
Připlížila jsem se ke dveřím a doufala, že něco zaslechnu...
......Pokračování příště....